Nejdůležitější ukazatel akciového trhu = P/E

Zpravodajství o akciových trzích zveřejňuje spousty informací o pohybech cen, o ekonomických ukazatelích, o úrokových sazbách… 

Zpravodajství o akciových trzích zveřejňuje spousty informací o pohybech cen, o ekonomických ukazatelích, o úrokových sazbách… Každý den na finančních serverech nacházíme spousty článků. Existuje jeden základní ukazatel akciového trhu, který se vyplatí sledovat, protože má velmi dobrou vypovídací schopnost a protože se nemění každý den. Je to ukazatel P/E.

Investujeme, abychom vydělávali
Investoři investují peníze, aby vydělali. I když ukládáme peníze na spořicí účet, tak nás zajímá výnos. Zajímá nás, jestli je úrok 0,7 % nebo 1,1 % nebo dokonce 1,6 %.

Při koupi nemovitosti na pronájem nás také zajímá očekávaný příjem z pronájmu. Zajímá nás, jaký příjem bude daná nemovitost generovat. Určitě nebudeme investovat do nemovitosti, kterou máme nyní možnost koupit o 20 % dráž než minulý rok, protože její cena krásně roste. Stejně tak nebudeme kupovat nemovitost na pronájem jen proto, že ji letos můžeme koupit o 20 % levněji než loni a přitom si nezkontrolujeme, jak se dá daná nemovitost pronajímat.

V případě nemovitostí nám to přijde pošetilé, ale v případě akcií to někteří investoři (nebo spíše „investoři“) tak dělají. Nezkoumají zisky společnosti, ale zkoumají pouze cenu akcií. Často slyšíme komentáře typu: „Je třeba nakupovat, když to tak hezky roste.“ Sice víme, že minulé výnosy nezaručují výnosy budoucí, ale kdo by odolal, když to tak hezky roste. Někteří investoři se považují za chytřejší a v období poklesů kupují jen proto, že ceny klesly a přitom nekontrolují zisky společností. Pokles cen automaticky neznamená, že se jedná o dobrou a potenciálně výnosnou investici.

U nemovitosti na pronájem nás zajímá, jaký zisk budeme mít z nájmu. Do budoucna to samozřejmě nevíme, ale měli bychom si alespoň zjistit současnou výši nájmů.

U akcií je to podobné. Měli bychom se zajímat o zisky společnosti. Budoucí samozřejmě neznáme, ale měli bychom alespoň zjistit jejich současnou výši a pokusit se o nějakou prognózu do budoucna.
Při koupi akcií kupujeme firmy. Firmy, které vyrábí, prodávají a chtějí dosahovat zisků. Zisky firem jsou vlastně naše zisky.

Sledujme ziskovost
Jakou investici bychom si rádi pořídili? Kde se dá očekávat zajímavý zisk?

Tabulka ukazuje hypotetické investice pouze jako příklad

Je jasné, že nejzajímavěji vypadají investice, které nabízejí vyšší výnos. V minulosti se ale také investovalo do těch, které mají výnos malý. Například na vrcholu nemovitostní horečky v roce 2008 se v Praze kupovaly byty na pronájem, které nabízely výnos pouze kolem 2,5 % p.a. (po očištění nákladů). Tou dobou byly úrokové sazby v bankách na spořicích účtech nebo u státních dluhopisů vyšší. Návratnost takové investice je dlouhých 40 let. (Pokud návratnost počítáme pouze velice zjednodušeně bez složitostí časové hodnoty peněz.)

Určitě by byla lepší investice do nemovitosti, která je 4krát levnější a nese nižší nájem. Její výnosnost je ale 6 % a návratnost 17 let.
Stejné je to u akcií. I akcie se kupovaly na vrcholu internetové bubliny v roce 2000 s průměrným ziskem na akcii pouze 2,5 % a návratnost takovéto investice byla předlouhých 40 let. Nyní se akcie kupují s vyšším ziskem.

Přecenění nebo podhodnocení akcií měříme ukazatelem P/E
Ukazatel P/E dává do poměru cenu akcie (P=Price) a zisk akcie (E=Earnings).
Čím vyšší je tento ukazatel, tím je investice potenciálně méně výnosná. Znamená to, že kupujeme malé zisky za vysokou cenu. A naopak. Čím nižší je tento ukazatel, tím lépe. Máme možnost koupit vysoké zisky za nízkou cenu.

Za posledních více než 100 let P/E dosahuje typicky hodnot mezi 10 a 20. Například v roce 2000 bylo P/E přes 40. Firmy fungovaly, vydělávaly, ale akcie se daly koupit za extrémně vysoké ceny. Akcie byly předražené a po roce 2000 výrazně klesly.
Na trhu se občas vyskytne situace, kdy zisky akcií krátkodobě klesají velmi nízko. To nastalo například v době splasknutí nemovitostní bubliny a po pádu Lehman Brothers v roce 2008 a dále v roce 2009. Protože zisky byly skoro nulové, vyšel ukazatel P/E hodně vysoký – přes 100. Aby nedocházelo k těmto krátkodobým výkyvům, zavedl profesor Shiller tak zvané „Shillerovo P/E“, které nepočítá pouze zisky za jeden jediný rok, ale zisky průměruje za posledních 10 let. Tím dosáhne toho, že používá průměrné („standardní“) zisky, jakých společnosti obvykle dosahují.
Když už jsme měli paralely s nemovitostmi. Je to podobné jako bychom počítali výnosnost nemovitosti na pronájem, když nám na ½ roku vypadne nájemník a byt je prázdný. Zisk je nula (nebo dokonce záporný) a ziskovost tohoto bytu by tedy byla nulová. I v případě nájmu by bylo rozumné počítat s obvyklým nájmem. I zde bychom si mohli pomoci průměrným nájmem za poslední dobu.

Aktuální P/E je 17
Pokud si koupíte fond, který investuje celosvětově, budete mít v jeho portfoliu akcie, které mají P/E kolem 17. Jednotlivé fondy se od sebe samozřejmě liší, každý fond se zaměřuje na jinou část trhu.
P/E 17 znamená, že na každých Vámi investovaných 1000 Kč připadá 60 Kč firemních zisků. Z vašich investovaných 1000 Kč firmy, které kupujete do portfolia, vydělají 60 Kč. Část z těchto peněz (20 Kč až 30 Kč) firmy vyplácejí na dividendách. Zbytek tyto firmy investují pro svůj další rozvoj a pro možnost růstu zisků v příštím roce.
 

Při hodnocení akcií se dívejte nejen na ziskovost akcií, ale také na výnosy jiných aktiv. Dnes světové akciové trhy vydělávají kolem 6 % ročně. Zároveň jsou velmi nízké úrokové sazby a státní dluhopisy skoro nic nevydělávají.
V době internetové bubliny bylo P/E akcií asi 40. Jejich ziskovost tedy byla kolem 2,5 % p.a. Tou dobou byly úrokové sazby státních dluhopisů vyšší než 6 % p.a.

Proč sledovat ukazatel P/E
Ukazatel P/E nám může pomoci představit si lépe zisky společností, které držíme prostřednictvím podílových fondů. Tyto zisky si můžeme dát do souvislostí s jinými aktivy, což nám pomůže při vyhodnocování, jestli jsou daná aktiva předražena nebo podceněna.
Tento ukazatel se nemění každý den nebo každý týden. Pomůže nám lépe se orientovat v záplavě informací, které nás zahlcují.

 
Zdroj dat: Shiller